Egyptský svět bohů tvoří stovky bohyní a bohů, kteří jsou uctíváni v podobě fetišů, zvířat, rostlin, lidských a fantastických bytostí. Nikde na světě nenalezneme tak složitý a pestrý systém božstva a démonů jako v Egyptě. Někdy i samotní odborníci mají problém se v nepřehledné změti orientovat. Uctívaní bohové se měnili podle vůle panovníka, který právě zasedl na trůn, či podle vůle egyptských kněží, lišili se od generace ke generaci, od vesnice k vesnici, někteří zanikli a opět byli vzkříšeni, jiní přežili celá tisíciletí.
Lidé viděli božskou moc často v síle a ve zvláštních schopnostech zvířat jako je létání nebo bojovnost. Počátkem roku 3000 př. n. l. došlo k polidštění bohů i přesto však zůstali lidé u zvířecích symbolů, kdy jsou bohové představováni jako člověk se zvířecí hlavou.

Seznam některých egyptských bohů:
AMÓN – „skrytý“, jméno odkazuje na neviditelnost této postavy, byl původně bohem větru, který je všudy přítomný, stvořitel a Pán světa. Symbolem vzduchu je modrá barva Amónova těla a opeřená koruna, někdy vystupuje v podobě posvátných zvířat – berana nebo husy, jeho centrem byl chrám v Karnaku.
ANUBIS – „ten, jež přebývá v rouškách mumií“, hlídal a sledoval mumifikace, znázorňuje ho člověk s hlavou šakala.
AH – bůh měsíce, velký význam sehrál v Nové říši. Zobrazován jako muž v bederní roušce s měsíčním kotoučem nad hlavou.
ATON – bůh Slunce a Slunce samotné, za vlády Achnatona byl Aton prohlášen za jediného boha, po Achnatonově smrti byl opět obnoven dřívější systém mnohobožství.
ESET (Isis) – nejuctívanější bohyně starého Egypta, bohyně matka, byla ideálem ženy, krásná, milující, ušlechtilá, věrná, měla kouzelnou moc k vykonávání dobra a k hájení spravedlnosti. Její kult převzali např. Řekové a Římané. Obraz Esety s chlapcem na klíně předjímá obraz bohorodičky, zobrazována jako žena s kravími rohy, mezi rohy nese hieroglyf trůnu.
GEB – bůh země a země sama, ochraňoval před hady a štíry.
HA – bůh Západní pouště a později i všech zemí položených západně od Egypta.
HATHOR – bohyně nebe, bohyně lásky a radosti, hudby, pití, tance, ochránkyně žen a zemřelých, pomáhala při porodu a výchově dětí, nejdůležitější byla funkce jako bohyně lásky, byla matkou a manželkou boha slunce Rea, zobrazována byla v podobě krávy, ženy s hlavou, či ušima krávy, proto byly krávy posvátné.

HOR (Horus, Harachtej) - jeden z nejdůležitějších a nejstarších bohů Egypta, bůh slunce, nebe, světla, božský vládce Egypta, (podle pojetí a doby rozlišujeme asi 20 druhů Horů), nejdůležitější funkcí je funkce boha egyptského krále, chránil ho, ale i se do něj převtěloval, byl obávaným válečníkem, Slunce a Měsíc byli jeho oči,v podobě sokola nebo muže se sokolí hlavou.
CHNUM – vládce pramenů Nilu, Chnum stvořil člověka z hlíny a lidské tělo vytvaroval na hrnčířském kruhu, hlavní chrám měl v Asuánu na ostrově Elefantina, měla podobu muže s beraní hlavou.
KUK – bůh temnoty.
MAAT – bohyně spravedlnosti, pravdy, práva a společenského řádu, účastnila se obřadu „vážení srdce“, podoba ženy s pštrosím pérem na hlavě.
MENHET – bohyně války , zobrazovala jí lvice.
NÚT – bohyně nebes, Usírova matka,každého večera svými ústy pozře na západním obzoru Slunce, které během noci putuje jejím tělem, následujícího jitra Slunce znovu porodí, zobrazena jako žena, jejíž tělo zdobí hvězdy a slunce.
USÍRIS (Osíris) – symbol znovuzrození a věčného života, král bohů a lidí, bůh podsvětí, byl zavražděn svým bratrem Sutechem, k životu ho probudila manželka Éset, jako jediný z bohů má životopis, jako vládce onoho světa měl lidskou podobu, připomíná však mumii.
PTAH - ochránce řemeslníků a umělců, později univerzálním bohem, svět obdaroval „srdcem a jazykem“, rozumem a slovem, zobrazován jako lidská postava oblečená do přiléhavého šatu, ozdobená plochou korunou.
RÉ – zosobnění slunce, stvořitel, který udržuje zemi při životě, podoba muže se sokolí hlavou a slunečním kotoučem místo koruny (později splynul s Hórem).
SUTECH (Seth) – bůh pouště, moře, bouřek, Usírův bratrovrah, symbol všeho zla, podoba muže s hlavou svého posvátného zvířete, které nebylo dodnes pojmenováno.
SOBEK – bůh vod, jež zabezpečují úrodu polí a rostlin, měl podobu krokodýla a byl krokodýl sám, někde byl krokodýl uctíván, jinde pronásledován jako krvelačný zabiják.
SOPD – ochranný bůh egyptských hranic, podoba muže asijského typu.
ŠAJ – bůh lidského osudu a osud sám, nebyl jediný, bylo jich tolik, kolik je živých lidských duší.
ŠESMU – bůh vína a oleje, ochránce mumií.
TAIT – bohyně tkalcovství, ochránkyně rouch, později splynula s bohyní Hathor.
THOWT – bůh písařského umění a moudrosti, lékařství, černokněžnictví, řeči a písma, připisuje se mu vynález počítání a měření, písařem bohů, jako vládce času nosil na hlavě srpek Měsíce a někdy i celý Měsíc v úplňku, mužská postava s ptačí hlavou, jeho svatými zvířaty byl pták ibis a pavián.
TENENET – bohyně medu, mléka a piva.

Vznik Země podle egyptské báje

Na Prvopočátku byla tma. Žil pouze bůh Pravodstva Nóvev. Po čase se z Pravodstva vynořil zářící bůh Re, který byl podobný brouku skarabeovi. Ustoupila tma, ale nebyl nikdo, komu by bůh vládl. Ze svých slin proto vytvořil boha vzduchu Šova a bohyni vlhkosti Tefnet. Těm se narodily děti – bůh Země Geb a bohyně nebe Nút. A tak se svět rozdělil na nebe, zemi a rozděloval je vzduch. Bůh Re měl své nepřátele. Bojoval s nimi pomocí svého oka. Jednou se oko dlouho nevracelo z boje a tak Reovi vyrostlo nové oko. To původní se po čase vrátilo a dalo se do pláče. Každá slza, která dopadla na zem, se proměnila v člověka. Bůh Re své oko proměnil v hada brejlovce a pozvedl ho na své čelo. Lidé si na Zemi žili a umírali. Proto do říše zesnulých – Západní říše sestoupil bůh Anúpev se šakalí hlavou a odvažoval srdce zemřelých na spravedlivých vahách.
Když Re zestárl, lidé se začali proti němu bouřit, a tak požádal o radu svého otce Novéva. Ten mu poradil, ať své oko vyšle proti lidem. Lidí se zmocnilo zděšení a utíkali se skrýt před hněvem oka boha Re. Re dal oku podobu bohyně Hathot, která sestoupila k lidem. Vrhala se na lidi, pobíjela je a pila jejich krev. Když Re chtěl její ničení ukončit, Hathor nechtěla uposlechnout. Re ji připravil nápoj z madragory a piva, rudě zbarvený, kterým ji omámil. Tak bylo zachráněno lidstvo. Bůh Re stárnul a proto zavolal bohyni nebe Nút a Novév, aby vzaly Rea na svá záda. Nút se proměnila v obrovitou krávu a vzala Rea na svůj hřbet. Jak se zvedla na zem, stala se z ní obloha. Nút se pod sebe podívala a zachvěla se závratí z té hloubky. Re ucítil její strach a požádal boha vzduchu, aby bohyni podepřel. Od té doby nese obloha slunečního boha Re. Ráno Re vychází z východní nebeské brány do svého člunu a večer sjíždí k branám západní říše mrtvých. U brány podzemní říše přesedne do nočního člunu, v němž pluje temnými vodami podsvětí a vnáší mezi zemřelé světlo a radost.